Při sledování seriálu Řím se mi zalíbila jedna z hereček a chtěl jsem zjistit její jméno. Otevřel jsem tedy imdb, abych ho zjistil. Na stejné stránce ale byl i odkaz na csfd a já hlupák jsem opět neodolal a kliknutím na odkaz jsem odepsal několik tisíc mozkových buněk, které vzteky ztratím. Toto ale nepíši, abych kritizoval "vzdělané filmové kritiky", kterých je tam plno. Toto zamyšlení píši protože mě zaujal příspěvek jistého Mattyho.
"Řím by se tím sice oddálil dokumentu, ale zároveň přiblížil klasickému dramatickému seriálu. Jenže možná opravdu nemá být dalším obyčejným seriálem od „my ne televize, my HBO“. Možná má být určitou formou zábavného dějepisu, aneb co vám ve škole neřeknou. Vzhledem k explicitnosti spousty scén (velice chvalitebné) potěší předně odrostlejší diváky (tedy, ne že by nepotěšil také malé sadisty, ale ti by zrovna tohle vidět nemuseli, na edukační charakter nehledě)."
Řekl jsem si hned, že tento postoj je zvláštní. Tedy aspoň mě to tak přijde. K lidské přirozenosti patří jak sex, tak násilí. Zákon přírody, zákon džungle chcete-li, mluví jasně: Lov, nebo buď loven. Jedinec je buď silný, nebo jeho kosti chřoupá nejbližší predátor. Rozmnožování je přirozené pro každý druh, pokud chce přežít. Proč s tím tedy mít problém? Zde ovšem přichází svízel naší doby. Člověk vzal svět, znásilnil ho, zneuctil ho, zlomil ho a přeorganizoval si ho podle sebe. Vytvořili jsme si silnou společnost, v rámci které chráníme slabé (a oslabujeme svou genetickou výbavu, ale o tom možná jindy) a ve které jsme násilí omezili na nutné minimum. (Ne, že bych nějak popíral násilí ve světě, ale já například se s ním tak často nesetkávám. Dráždění ano. Ale nějaké války, boje o přežití, to ne. Alespoň ne v této části světa. V Africe a vůbec tam, kde se bojuje by měli jistě jiný názor, ale tam zase nemají čas koukat na televizi.) Odstraníme tedy násilí, ale souložit se bude pořád.
Proč tedy proti sexu a násilí v TV tak bojujeme (jako společnost... já jsem pro)? Kvůli dětem? Jako by to nikdy předtím neviděly. Kvůli morálce, kterou nám vštěpují velká monoteistická náboženství současnosti? V tomto světě se o morálce mluvit nedá. Jenom se zbytečně prudíme ratingy, cenzurou a záchvaty ctnosti "vzdělaných filmových kritiků" a svatých mužů toho kterého náboženství. Krom toho ty čísílka jen hyzdí krabice. Mám doma krabici s kompletním Babylonem 5... všude jsou patnáctky či osmnáctky v kroužku a mě to prudí. Říkám tedy: Konec ratingům! Kdo je se mnou?
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
2 komentáře:
No, Tilli... Když vezmeš v úvahu, že psychika dětí je mnohem křehčí a snadněji ovlivnitelná než u dospělých, tak je vhodné, aby některé scény (a teď mám na mysli takové ty extra násilné, ze kterých se dělá špatně i mně) viděly až v pozdějším věku, kdy budou schopné si to přebrat. (a to mi nikdo nevyvrátí)
Ale stejně jako u všeho ostatního, i u takovýchto filmů 15+ (18+) hodně záleží na výchově. Pokud je k dispozici dobré vysvětlení/povídání od rodičů, tak se riziko psychického narušení značně snižuje.
Watchmen mělo rating 15+ a byla tam jak dost nechutná scéna zahrnující rozbrusku a dvě ruce, tak milostná scéna. Krom toho tam celou dobu poletoval nahý modrý penis. A vedle nás seděla maminka s tak dvanáctiletým klukem... svět je divnej. Tak proč si hyzdit krabice ratingama.
Okomentovat