Místo - městská knihovna Praha - Smíchov
Tak je to tady, mám po matuře, můžu se tedy bavit. Na JFK con jsem se těšil už před zkouškou dospělosti, ale od té doby mé očekávání ještě vzrostlo. Bylo ale naplněno? Samozřejmě. Jirka měl krásné triko, věnoval mi textík, koupil jsem si Šimčíka, pobavil jsem se při přednáškách a přesvědčen, že mám všechny odpovědi v soutěži správně, nic jsem nevyhrál, protože na správnost se nakonec nekoukalo. A jak to tedy vše probíhalo...
Nejprve se na oficiálním webu Agenta JFK objevil nějaký program, který nakonec zrovna moc nevyšel. Ale ani moc to nevadilo. Dorazil jsem tedy kolem třetí hodiny do knihovny a hle, fanové hned vedle schodů. Setkal jsem se tedy poprvé se Síriusem, který je prý háklivý na skloňování svého jména dle PČP. Setkal jsem se podruhé s Marcem a seou (která je zase háklivá na malé s) a pak i s několika dalšími skvělými lidmi. Jirka, Mirek, ani jiní autoři ale přítomni nebyli. Nakonec nám někdy kolem čtvrt řekli, že se Jirka o čtvrt hodiny opozdil protože si zapomněl knihu, ze které chtěl číst (podle neoficiálních pramenů to ale byla flaška, ze které chtěl pít).
Nakonec přišel v půl a převzal lehce zoufalý (omlouvám se, hoši z JFK-fans) pokus o přednášku o fanwebu a con začal mít šťávu. Když přišel i Mirek, začal teprv zajímavý kus programu. S autorem u notebooku si fanoušci vytvářeli příběh, což bylo velmi zajímavé a zábavné. Nakonec jsme se také od MM dozvěděli něco o vzniku knih jako takových, od autorů jsme se porůznu dozvěděli, v jakém oděvu rádi píší (Jirka v růžových tangách, Karolina Francová v modrých, Mirek neprozradil). No a finále patřilo Střelci a Františce Vrbenské, která nám dokonce přečetla několik stránek z dílu, který má vyjít kolem příštího únoru (Vánoční speciál o Vegovi byl tedy vytlačen na letošní Vánoce).
A hle, sedm hodin, musíme zavírat. Jirka ještě přečetl první větu ze svého dílu (pokud by to někoho zajímalo "Nebe za mřížemi mělo barvu rozbité Kovářovy tváře.") a museli jsme odejít. Ještě se šlo do hospody, kde jsme se bohužel nemohli zdržet dlouho, ale rozhodně i ta chvíle stála za to. Získal jsem osm stránek vlastnoručně tištěné Procházky, rozdal jsem několik Galacticonových letáčků, pobavil jsem se o východních příslibech (tzn. plánech na FFS, které se koná v Chotěboři, která je na východě...) a ještě jsme se Sopdet stihli spasit Jirkovu zapomenutou tašku.
Tak tedy konec. Jeli jsme metrem na Zličín, já v ruce svíral Procházku a Šimčíka, kterého jsem si za dvacku koupil od JFK-fanů a byl jsem spokojen ze skvěle stráveného odpoledne. Jistě jsem nebyl sám.
A ještě poznámka pod čarou. Rád bych poděkoval see za spoustu zábavy při debatě o mojitu. Nechť Henryho máta provází při cestě za limetkou.
Žádné komentáře:
Okomentovat