Mise kamelot

V kraji divů

G-fous | Jiná dimenze

Xavier H. se zlobí

Puberta u Asenat

Recenze: JFK 19 - Odplata 1 - Země prokletých

Prásk! Dveře se rozlétly a obélník světla vyplnila temná postava, shrbená, s levým ramenem skloněným. Místo tváře se jí zrcadlila hladká lesklá plocha odrážející můj obličej, dala li se ta zbídačená věc tak nazvat.

"Tak co Petře, pomohla trocha odpočinku tvé paměti? Nebo budeme pokračovat!"

"Ne, jen to ne! Řeknu všechno co vím! Prosím!" zděšeně křičím, jako podsvinče, které se dívá na řezníkův nůž.

"Tak, k věci. Kdo to napsal!" hodila přede mě knihu s nádherně temnou ilustrací od Tomáše 'Sketchbooka', která k jejímu obsahu sedne naprosto skvěle. Zařadil bych ji tak do top 5 JFK obálek, přesné místo si určit netroufám.

"Hlávka, Jan Hlávka!" nemůžu si pomoct. Popohání mě nesnesitelný strach z další bolesti.

"Zajímavé, víš proč se ptám? Je to jedna z nejlepších agenturních zpráv, kterou jsem četla, člověk by řekl, že potom, co jsi se tam o mě dočetl mi dá Agentura pokoj a oni ne, pošlou mi sem dalšího obětního beránka!"

Celý článek na jfk-fans.ic.cz ->

Cimrmanovská pohádka

Krizová situace

Kdo čeká nějakou novinku, bude dnes zklamán, tedy alespoň částečně, následující strip totiž už jednou vyšel a to na jfk-fans.ic.cz. Nebyl to ale originál, ten se mi podařilo v téměř hotovém stavu smazat, takže jsem ho kreslil podruhé s dost podstatnými rozdíly. Dnes jsem ale natrefil v tempu svého počítače na jeho rannou verzi a nedá mi to abych ji znovu nevydal, byť s dost velkými dodělávkami. Toť také vysvětlení faktu, že je strip sklouben z starého a nového stylu kresby.

Enjoy

JFK versus Yetty

Kolem roku 1000: Dobytí ráje

Nedostatečné info

Krize identity (18+)

Francová píše v modrých tangách, JWP v růžových

Hvězdné datum - pátek 29. 5. 2009

Místo - městská knihovna Praha - Smíchov

Tak je to tady, mám po matuře, můžu se tedy bavit. Na JFK con jsem se těšil už před zkouškou dospělosti, ale od té doby mé očekávání ještě vzrostlo. Bylo ale naplněno? Samozřejmě. Jirka měl krásné triko, věnoval mi textík, koupil jsem si Šimčíka, pobavil jsem se při přednáškách a přesvědčen, že mám všechny odpovědi v soutěži správně, nic jsem nevyhrál, protože na správnost se nakonec nekoukalo. A jak to tedy vše probíhalo...

Nejprve se na oficiálním webu Agenta JFK objevil nějaký program, který nakonec zrovna moc nevyšel. Ale ani moc to nevadilo. Dorazil jsem tedy kolem třetí hodiny do knihovny a hle, fanové hned vedle schodů. Setkal jsem se tedy poprvé se Síriusem, který je prý háklivý na skloňování svého jména dle PČP. Setkal jsem se podruhé s Marcem a seou (která je zase háklivá na malé s) a pak i s několika dalšími skvělými lidmi. Jirka, Mirek, ani jiní autoři ale přítomni nebyli. Nakonec nám někdy kolem čtvrt řekli, že se Jirka o čtvrt hodiny opozdil protože si zapomněl knihu, ze které chtěl číst (podle neoficiálních pramenů to ale byla flaška, ze které chtěl pít).

Nakonec přišel v půl a převzal lehce zoufalý (omlouvám se, hoši z JFK-fans) pokus o přednášku o fanwebu a con začal mít šťávu. Když přišel i Mirek, začal teprv zajímavý kus programu. S autorem u notebooku si fanoušci vytvářeli příběh, což bylo velmi zajímavé a zábavné. Nakonec jsme se také od MM dozvěděli něco o vzniku knih jako takových, od autorů jsme se porůznu dozvěděli, v jakém oděvu rádi píší (Jirka v růžových tangách, Karolina Francová v modrých, Mirek neprozradil). No a finále patřilo Střelci a Františce Vrbenské, která nám dokonce přečetla několik stránek z dílu, který má vyjít kolem příštího únoru (Vánoční speciál o Vegovi byl tedy vytlačen na letošní Vánoce).

A hle, sedm hodin, musíme zavírat. Jirka ještě přečetl první větu ze svého dílu (pokud by to někoho zajímalo "Nebe za mřížemi mělo barvu rozbité Kovářovy tváře.") a museli jsme odejít. Ještě se šlo do hospody, kde jsme se bohužel nemohli zdržet dlouho, ale rozhodně i ta chvíle stála za to. Získal jsem osm stránek vlastnoručně tištěné Procházky, rozdal jsem několik Galacticonových letáčků, pobavil jsem se o východních příslibech (tzn. plánech na FFS, které se koná v Chotěboři, která je na východě...) a ještě jsme se Sopdet stihli spasit Jirkovu zapomenutou tašku.

Tak tedy konec. Jeli jsme metrem na Zličín, já v ruce svíral Procházku a Šimčíka, kterého jsem si za dvacku koupil od JFK-fanů a byl jsem spokojen ze skvěle stráveného odpoledne. Jistě jsem nebyl sám.

A ještě poznámka pod čarou. Rád bych poděkoval see za spoustu zábavy při debatě o mojitu. Nechť Henryho máta provází při cestě za limetkou.

Konec Xaviera H.

Zvoní mi umíráček

Škodolibost

Kočičárna

Boží vůle

JWP na křtu JFK

JFK - Plnou parou vpřed (e-book)

(Říká se, že kdo si počká ten se dočká - a ono to i platí, nedočkavci stahujte a vy ostatní počkejte si na verzi 2.0 - cca 2 měsíce)

Tak, konečně je hotovo. Opravoval jsem, upravoval, přepisoval, testoval, kreslil a znovu opravoval a to vše jen proto abych mohl tenhle můj seriálek převést do, podle mě pěkného, e-booku, který dávám zdarma ke stažení. E-book obsahuje, kromě samotného Plnou parou vpřed, ještě bonusouvou vánoční povídku kterou jsem psal pro JFK Fans.

Klikněte pravým tlačítkem a vyberte uložit [.PDF 6.6MB]

Kdo jste to nečetli, ba jste ani neslyšeli o nějakém JFK, máte jedinečnou šanci to napravit a s agentem, který nás všechny chrání dnem i nocí před nekalými živly devastujícími celé dimenze, se seznámit.

ukázka:

Voják se zhroutil jak hadrový panák a zůstal ležet. Vega mu vzal svazek klíčů a pistoli, obrátil se na strážného, který zůstal vpředu a teï se na něj řítil, chytil ho za ruku a s ladností baletního mistra ho přes sebe přehodil. John se jen tak, tak dokázal odkulit ke stěně těsně předtím, než Vegou vržený voják dopadl na místo kde ležel. V duch Vegovi vynadal, ale to už se zvedal a belhal se k svému spolubojovníkovi, aby mu nestál v linii střelby.
Vega ale střílet nehodlal, hodil Johnovi klíče od pout a sám vběhl mezi zvedající se eskortu. První strážný, který už byl na nohou a sahal po pistoli, Vegu uviděl už jen jako rozmazaný stín, který ho udeřil něčím těžkým mezi oči, ihned potom ztratil vědomí. Vega se znovu rozmáchl pistolí, kterou nyní držel za hlaveň jako kyj a v tanci smrti jí udolal dalšího vojáka, kterému nejdříve roztrhl tvář úderem zespodu a pak ho z otočky trefil z boku do spodní čelisti. Vojákovi čelist vyskočila a z vzniklého otvoru, který byl dřív ústy vyletěl chuchvalec krve a zubů. Přesně mířeným úderem otevřenou pěstí Vega vojáka poslal pozadu chodbou.